Rychlý střih a barevné změny prostředí odkazují na výběr experimentální kinematografie shrnutý v učebnicích pro základní školy, špatně uchopený. Kocovinové švenky, rakurzy nebo jen prostá máchnutí přístrojem. Prostřihy vzpomínek, nejasné sexuální kontury, nápodoby Lynchova atmosférického baletu v kvalitě Z.

Každé lázeňské místo v sobě skrývá zdraví již na první nádech. Nejinak je tomu právě zde. Idylu procházek po kolonádě a pocit, který si většinou odnášíte spíše z exotických zemí, dokáže narušit snad jen ta proslaveně zdravá teplá voda.

K filmům ze střední a východní Evropy máme přirozeně vstřícný vztah a v posledních zhruba deseti letech k tomu máme i dost dobrých důvodů.

Luis Miñarro se řadí k nejdůležitějším filmovým producentům, působícím dnes v Evropě. Jeho společnost Eddie Saeta se sídlem v Barceloně podporuje režiséry s často velmi vyhraněným stylem.

Lou Castel patří bez nadsázky mezi evropské herecké legendy. Hrál ve filmech Marca Bellocchia, Philippa Garrela, Rainera Wernera Fassbindera a dalších. V Karlových Varech představil svůj nejnovější snímek.

Mnozí kritici už ani neskrývají své rozhořčení a předem prohlašují, že na soutěžních sekcích je nepotkáte. Přijedou si doplnit své filmové mezery z Cannes a Berlinale, tím to končí. Sekce, jako například Fórum nezávislých, tak nakonec trpí nejenom nevyvážeností, ale i odmítavostí ze strany návštěvníků podporovanou už samotnými kritiky.

Program festivalu nabídnul několik smělých filmů od začínajících autorů, které jsou příslibem do budoucna. Z 5 sekcí vybíráme 5 různých filmařů, jejichž tvorba nás zaujala a s jejichž jmény se budeme patrně stále častěji setkávat…

Britský režisér bulharského původu Ilian Metev představil v Karlových Varech svůj celovečerní debut. Film Poslední záchranka v Sofii byl zařazen do soutěže dokumentárních filmů, kterou nakonec vyhrál.