Articles Archive for Prosinec 2012
Editorial »
Toto číslo muselo jednou přijít. V roce 2009 nás ve Fantomu nadchnul film Špičák jakéhosi řeckého režiséra jménem Lanthimos. Pojem „dobrý řecký film“ (s výjimkou Angelopoulose a pár dalších) se zdál být protimluv. Ale toto bylo nejen dobré, ale hlavně úplně jiné než většina fádní evropské produkce. A pak to přišlo: Attenberg od Tsangari – L od Makridise – Chlapec pojídající ptačí zob od Lygizose – a Alpy, tentokrát snad ještě lepší Lanthimos. Mezitím někteří z nás tu a tam viděli další překvapivý řecký film a skládanka se začala pomalu dávat dohromady.
Je jedno, jak současné vzedmutí řecké kinematografie budeme pojmenovávat a jestli má vůbec smysl pro něho hledat nějaký zastřešující termín. Ty filmy tu zkrátka jsou a stojí za to o nich psát. Jestli jim budeme říkat „nová vlna“, „mladý film“ nebo „divná vlna“ je vedlejší. Zvolili jsme nakonec „greek new wave“ z praktických důvodů: název může na internetu lehce přilákat zahraniční čtenáře, kteří ocení zejména původní rozhovory, pořízené s jednotlivými režiséry a producenty. I ty ponecháváme v angličtině.
Vzniklo tak první vyloženě mezinárodní číslo. K češtině a angličtině se přidala slovenština našeho spolupracovníka Martina Kudláče – velkého nadšence po současný řecký film. To on inicioval rozhovory a přidal k nim vlastní zanícené texty. Čechoslováci zdá se Řekům rozumějí (důvody, proč tomu tak je, jsou na jinou úvahu). Kromě stále většího počtu informací v časopisech jako Cinepur, Indiefilm či 25fps sehrávají důležitou roli festivaly, z nichž zejména Karlovy Vary svůj cit pro řeckou „vlnu“ promítly do trvalé aktivní podpory (program Work in Progress, ucelená retrospektiva, zařazení do soutěže).