Home » Archive

Articles Archive for Březen 2012

Pohledy do historie / New perspectives of film history, současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Po periferii s Benem Riversem

Filmy Bena Riverse patří mezi nejvíce osvěžující, které v poslední době podněcují k rozvoji experimentální kinematografii. To se zdá docela nesporné. Riversovy filmy byly předváděny na mezinárodních festivalech – mj. v Rotterdamu, Oberhausenu, Jeonju a Vídni, a v nedávném hlasování časopisu Film Comment o nejlepší avantgardní filmy poslední dekády se jeho snímek Ah, Liberty! (2008) umístil na dělené třetí pozici ve společnosti uznávaných tvůrců Kena Jacobse a Morgana Fishera.

současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Ben Rivers: Two Years at Sea

Dílo Bena Riverse je podstatné v mnoha ohledech. Riversovy filmy jsou součástí samostatných výstav, stejně jako programů filmových festivalů, které přestávají rozlišovat mezi „mainstreamem“ (uměleckého filmu, samozřejmě) a „avantgardou“. V tomto svém zatím posledním filmu se Rivers vydal znovu za Jakem Williamsem – svérázným chlápkem, žijícím mimo současné civilizační výdobytky kdesi v odlehlých horách ve Skotsku.

současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | 2 Comments | ]
Steve mcQueen: Umění a film (?)

Když britský představitel videoartu a nově i filmový režisér Steve McQueen debutoval roku 2008 na poli hraného filmu snímkem Hlad, sklízel za svůj vytříbený a v kontextu tehdejší produkce nepřehlédnutelný film zasloužené ovace, nadšené recenze i festivalové ceny. Obracel se zpět do britské historie, ke skutečným událostem, které byly po sedmadvacet let zameteny pod koberec, jak podotkl v jenom z rozhovorů.

současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Jana Eyrová: Film a román

Osamělost, smutek, bolest, slzy, déšť, zklamání, beznaděj… To jsou volné asociace, jež vyvolává úvodní sekvence snímku Jana Eyrová (2011) režiséra Caryho Fukunagy. Film je vizuálním uměním, jež dokáže zachytit naše sny a představy v reálných obrysech. Na rozdíl od některých jiných uměleckých druhů totiž oplývá prostorovostí a časovostí, tudíž se jeví jako nejvhodnější prostředek pro ztvárnění literární předlohy.

Filmové festivaly / Film festivals, současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Clio Barnard: The Arbor

Oživení současného britského filmu se netýká pouze hrané fikce. V oblasti dokumentu se například hodně diskutuje o filmech Johna Akomfraha (Mnemosyne), Patricka Keillera (Robinson in Ruins), Sophie Fiennes (Over Your Cities Grass Will Grow) nebo Christiana Marclaye (The Clock). K nejskloňovanějším jménům však patří bezesporu Clio Barnard. Celovečerní debut umělkyně, známé spíše svými galerijními projekty (Tate Modern, Tate Britain, MoMA), má přitom za sebou zajímavou historii.

Filmové festivaly / Film festivals, současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | One Comment | ]
Rotterdamské tygřice

V Rotterdamu porota ocení vždy shodně tři snímky nejvyšší cenou Tiger Award. Odhadovat výsledky dopředu letos moc nešlo – až na jeden či dva filmy z celkových patnácti mohla porota udělit „Tygra“ kterémukoli z nich. Spíše se dalo čekat, že než podle vesměs výrazných uměleckých výsledků se bude porota řídit snahou rozdělit ceny rovnoměrně mezi jednotlivé regiony – Asii, východní Evropu a Latinskou Ameriku. Každý z nich přispěl do soutěže poměrně zásadně.

Doporučujeme, Filmové festivaly / Film festivals, současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Zlatá éra britského filmu?

Zdá se, že britský film prožívá skvělé období. Britští kritikové jsou spokojeni a svou domácí kinematografii chválí, nebojí se dokonce označovat posledních pět let jako zlatou éru britského filmu; prohlašují současný britský film ze nejlepší v Evropě. Z čeho ale jejich nadšení vyplývá? Je oprávněné?

Filmové festivaly / Film festivals, současný film / contemporary cinema »

[5 Bře 2012 | No Comment | ]
Rotterdamské naděje

Festivalová sekce Bright Future, která patří k druhé nejsledovanější filmové sekci na festivalu v Rotterdamu, je svým programovým zaměřením na převážně první a druhé filmy doposud ne příliš známých režisérů přímo ideálním místem pro dynamiku, originalitu a odvážnost festivalové dramaturgie.