Articles Archive for Prosinec 2009
Editorial »
Letošní filmová sezóna probíhá v nekomerční sféře do značné míry ve znamení maďarské kinematografie. Po přehlídce současné tvorby v České televizi následovaly dvě důležité retrospektivy: MFF dokumentárních filmů v Jihlavě představil respektované Studio Bély Balázse a Národní filmový archiv modernistickou epochu 60. a 70. let. Do české distribuce byly v průběhu jednoho roku zakoupeny dva maďarské snímky: Člověk bez osudu Lajose Koltaie a Muž z Londýna Bély Tarra. Vzrůstající zájem o maďarský umělecký film přichází i ze zahraničí, kde začínají oceňovat nastupující mladou generaci v čele s Kornélem Mundruczóem. I to je důvod, proč jsme se rozhodli věnovat se tématu filmového Maďarska podrobněji.
V posledním čísle Fantomu naleznete texty, vztahující se k minulosti i současnosti, k teorii i praxi. Redakční okruh připravil články, přibližující významná (Dny čekání) i méně známá (Synové ohně) díla, tvůrčí období režisérů (rané filmy Bély Tarra) i originální myšlení solitérů (teorie seriálnosti Gábora Bódyho). Zaznamenali jsme také vydávání maďarských filmů na DVD, i když tentokrát v zahraničí, u britského labelu (poměrně rozsáhlý český trh v tomto ohledu značně zaostává). Z Velké Británie přispěl rovněž dosud nepublikovaným textem jeden z největších odborníků na maďarskou kinematografii John Cunningham. Jeho esej o Fábriho Kolotoči v kulturním kontextu doby si můžete přečíst jak v originální verzi, tak v českém překladu. Jako doplněk k tematickému číslu následuje další „britská položka“ – krátké ohlédnutí za londýnským festivalem, které přináší postřehy o nejnovějším filmovém dění ve světě. …
Pohledy do historie / New perspectives of film history »
Born in 1917, Zoltán Fábri, the son of a Budapest bank clerk, became one of Hungary’s most prestigious and best loved film directors in a career spanning almost 40 years. As well as his renowned career in film direction, Fábri was also an accomplished painter, set designer, theatre director, and an occasional actor. When Fábri was a young man there was no Film Academy in Budapest and his journey into the world of filmmaking underwent a number of detours on the way.
Pohledy do historie / New perspectives of film history »
Dny čekání (Szerelem, 1971) jsou asi nejznámějším a nejúspěšnějším filmem maďarského režiséra Károlyho Makka. Jedná se o adaptaci dvou autobiografických povídek známého maďarského spisovatele Tibora Déryho – Dvě ženy a Láska. Film se odvíjí na pozadí politických událostí roku 1956. Sledujeme příběh dvou žen, snachy a její tchýně, které čekají na jednoho muže, Jánose (Iván Darvas), jenž se stal obětí politických represí.
Exkurzy do teorie / Theory of Film shortly »
Seriální forma jako zvláštní způsob organizace filmového materiálu byla filmovou teorií důkladně uchopována od konce 60. let (i když počátky těchto úvah sahají až k Ejzenštejnovi) a dodnes zůstává předmětem jejího zájmu. Noël Burch pojmenovává prvky audiovizuálního stylu, utvářející vzorce nezávislé na temporální logice příběhu, „parametry“ a David Bordwell operuje s kategorií „paramentrické narace“, v níž stylistické složky jsou přinejmenším rovnocenné složkám syžetovým při konstituování celkového významu díla. Oba přitom poukazují na souvislosti (ale i rozdíly) s teoretickým vymezením tzv. seriální hudby, které se rozvíjelo v západní Evropě po druhé světové válce.