Na letošním filmovém festivalu v Berlíně vzbudil velkou pozornost snímek kazachstánského režiséra Emira Baigazina Uroki Garmonii (Harmony Lessons, 2013), který byl jediným debutem v Hlavní soutěži festivalu a který následně získal i Stříbrného medvěda za mimořádný umělecký přínos pro Azize Zhambakiyeva, kameramana filmu.
V tomto ohledu je Ochova ambice velmi přínosná, protože jsme se v několika posledních ročnících měli možnost setkat s osobnostmi režisérů jako Paul Mazursky, Alan Rudolph či se střihačkou Thelmou Schoonmaker, z nichž každý doplnil svůj náhled na tuto dobu, které bývá jinak výlučně přisuzována jen generaci tzv. “movie brats”.
Rychlý střih a barevné změny prostředí odkazují na výběr experimentální kinematografie shrnutý v učebnicích pro základní školy, špatně uchopený. Kocovinové švenky, rakurzy nebo jen prostá máchnutí přístrojem. Prostřihy vzpomínek, nejasné sexuální kontury, nápodoby Lynchova atmosférického baletu v kvalitě Z.