Letošní filmová sezóna probíhá v nekomerční sféře do značné míry ve znamení maďarské kinematografie. Po přehlídce současné tvorby v České televizi následovaly dvě důležité retrospektivy: MFF dokumentárních filmů v Jihlavě představil respektované Studio Bély Balázse a Národní filmový archiv modernistickou epochu 60. a 70. let. Do české distribuce byly v průběhu jednoho roku zakoupeny dva maďarské snímky: Člověk bez osudu Lajose Koltaie a Muž z Londýna Bély Tarra. Vzrůstající zájem o maďarský umělecký film přichází i ze zahraničí, kde začínají oceňovat nastupující mladou generaci v čele s Kornélem Mundruczóem. I to je důvod, proč jsme se rozhodli věnovat se tématu filmového Maďarska podrobněji.

V posledním čísle Fantomu naleznete texty, vztahující se k minulosti i současnosti, k teorii i praxi. Redakční okruh připravil články, přibližující významná (Dny čekání) i méně známá (Synové ohně) díla, tvůrčí období režisérů (rané filmy Bély Tarra) i originální myšlení solitérů (teorie seriálnosti Gábora Bódyho). Zaznamenali jsme také vydávání maďarských filmů na DVD, i když tentokrát v zahraničí, u britského labelu (poměrně rozsáhlý český trh v tomto ohledu značně zaostává). Z Velké Británie přispěl rovněž dosud nepublikovaným textem jeden z největších odborníků na maďarskou kinematografii John Cunningham. Jeho esej o Fábriho Kolotoči v kulturním kontextu doby si můžete přečíst jak v originální verzi, tak v českém překladu. Jako doplněk k tematickému číslu následuje další „britská položka“ – krátké ohlédnutí za londýnským festivalem, které přináší postřehy o nejnovějším filmovém dění ve světě. …

Shodou okolností je toto číslo Speciálu jubilejní, tedy padesáté, a bude věnováno největší filmové prázdninové události – filmovému festivalu v Karlových Varech. Tentokrát jsme se ho snažili uchopit důkladněji a analyzovat kriticky i pochvalně hlavní soutěžní i nesoutěžní sekce. Původní předsevzetí redakce zhlédnout hlavní i vedlejší festivalové sekce se s mnohdy nadlidským úsilím a za užití mnoha legálních podpůrných látek podařilo zrealizovat. V textech jsme se snažili podchytit festival jako celek a vsadit jej do kontextu festivalů jiných, uvažovat nad skladbou jeho dramaturgie a logikou volby jednotlivých snímků a ty následně zhodnotit. Činíme takto více než měsíc po skončení karlovarské akce s řádným odstupem a rádi bychom přinesli jiný a poněkud fundovanější pohled než běžná novinová kritika.