To je jediné, co platí, u Alonsa, u blátivého Germana, u Dumonta. Filmy se cítí, jedí a pijí, hoří a mrzne se v nich, filmy se nečtou.

Deutsch, Jia , Diaz, Kore-eda, Gatten, soutěžní film o Paradžanovovi, remix filmů s Lonem Chaneyem… a další snímky v rozpětí mezi uspokojením a částečným či totálním zklamáním. V součtu nakonec jeden z nejlepších ročníků, jaké jsem dosud absolvoval, malheur nemalheur.