Home » Filmové festivaly / Film festivals, současný film / contemporary cinema

Fórum nezávislých

20 Srpen 2009 Komentáře: 8

Fórum nezávislých

Fórum nezávislých bývá často označováno za jednu ze nejvýznamnějších a divácky nejoblíbenějších festivalových sekcí. Pokud se však důkladněji zamyslíme nad filmy letos v této sekci uvedenými, možná se neubráníme podezření, že výše uvedené pochvalné přívlastky jsou vlastně dnes už jen pouhou matoucí, od dob dřívější odlišné dramaturgie setrvale užívanou nálepkou, která již příliš nevypovídá o tom, jak kvalitně je sekce vystavěna a naplněna.

V tiskových materiálech karlovarského festivalu se o Fóru nezávislých – o jeho vymezení či dramaturgické koncepci – dočteme jen málo: sekce má představovat nemainstreamový filmový pohledu na svět, uvádí snímky pokud možno objevné, originální, nejčastěji debuty a světové či mezinárodní premiéry. Takováto základní charakteristika by byla jistě v pořádku, pokud by samotné filmy zařazené do této sekce vykreslily divákovi přesnější obraz celkové koncepce a současně by ji výrazněji odlišily od ostatních sekcí, majících svým zaměřením k Fóru nezávislých poměrně blízko (např. Jiný pohled či Horizonty, z nichž v obou bychom našli filmy, které svým osobitým autorským přístupem leckdy překonají výběr Fóra nezávislých). Nedostatečná vyhraněnost a průraznost této sekce vyplývá především z toho, jak festivaloví dramaturgové pro své potřeby (ne)definují právě onen vcelku problematický koncept filmové „nezávislosti“ a následně pak také stanovují kritéria pro výběr jednotlivých snímků zahrnutých do Fóra nezávislých. V době, kdy sekci připravovali Štefan Uhrík a Hana Cielová, usilovala dramaturgie zejména o objevování a prozkoumávání teritoria nezávislé kinematografie, o filmy „nezávislé duchem a obsahem, filmy, které divákům předvedou něco, co ještě neviděli“ (Š. Uhrík, Festivalový deník, 30. června 2006, s. 15). Samotné produkční podmínky, tedy nejčastější měřítko tzv. „nezávislosti“ filmu, nehrály podstatnou roli. V posledních dvou letech, spolu se změnou dramaturgie, se karlovarské vnímání nezávislého filmu posunulo jiným směrem (snad i ve snaze vymezit se právě vůči Jinému pohledu) a důraz v sekci je kladen především na objevnost ve smyslu uvádění autorských debutů (či druhých filmů), mezinárodních či světových premiér a často také snímků natočených s malým štábem a malým rozpočtem. Taková je alespoň současná prezentace sekce Fóra nezávislých navenek, směrem k divákům.

Pokud jsou to opravdu v prvé řadě tato měřítka, která jsou rozhodující pro zařazení filmu do Fóra nezávislých, je existence a hodnotnost celé sekce jako samostatné poněkud diskutabilní. Oproti dřívějším ročníkům se také v posledních dvou letech výrazně snížil počet filmů v sekci uváděných – místo původních třiceti až čtyřiceti snímků obsahoval letošní výběr pouhých dvanáct snímků. Fórum nezávislých tak částečně přichází o možnost systematicky sledovat a představovat komplexnější obraz dění na nezávislé filmové scéně; soudě dle letošních titulů podléhal výběr promítaných filmů dost možná více náhodě (resp. tomu, který ze začínajících režisérů do Varů poslal či neposlal náhledové DVD se svým filmem) než cílenému a důslednému mapování soudobé nezávislé kinematografie a aktivnímu hledání kvalitních, dosud neobjevených snímků.

vsechno to podivne a nove

Všechno to podivné a nové

Samozřejmě, že to vše nemusí znamenat, že by filmy, uváděné ve Fóru nezávislých, byly špatné. Naopak, výběr letošního ročníku přinesl několik zajímavých filmů, celkově ovšem sekce trpěla citelnou nevyvážeností. Úmysl uvádět přednostně debuty byl naplněn, až na několik výjimek šlo skutečně o první (druhé) filmy, v případě některých se ale vkrádá domněnka, že kritérium „prvotnosti“ bylo důležité více než jejich samotné formální kvality. Některé z promítaných filmů tak jsou zcela průměrné a občas filmařsky nepříliš přesvědčivé, např. jihokorejské Sestry na cestě, španělský (zejména scenáristicky nedotažený) pokus o thriller Ramírez či kanadský (tentokrát nikoli debutový) film New Denmark. Jejich tvůrcům se ne vždy daří uvést do součinnosti jednotlivé filmové složky, zápletky snímků tak mohou vyznívat šablonovitě nebo plytce (Sestry na cestě, Všechno to podivné a nové), někdy filmy (a snad i záměrně) působí téměř až amatérským dojmem (New Denmark, částečně La Tigra, Chaco) a odhalují nejistotu a nezkušenost začínajících režisérů.

Zcela osobitou autorskou formální koncepcí je výlučný ruský film Kyslík, který Ivan Vyrypajev natočil podle vlastní divadelní hry jako kolážovité pásmo stavící na vizuálně přepjaté, agresivní klipové estetice, v níž se sama tradiční filmová řeč téměř ztrácí. Od zažitých konvencí (obzvláště narativních) se odvrací také polská adaptace stejnojmenného románu Doroty Masłowské Červená a bílá režiséra Xaweryho Żuławského. Nesnadno přístupná filmová forma, kdy se děj rozvíjí bez jasných logických vazeb a souvislostí, má své opodstatnění (hlavní hrdina je permanentně pod vlivem drog), navíc se tak krajně stylizovaná filmová řeč pokouší o přiblížení extrémnímu, pokřivenému jazyku Masłowské. Obraz světa, který Červená a bílá podává, může být iritující, odpudivý i fascinující, každopádně však burcuje z diváka z letargie a nabízí cosi zcela odlišného než většina jiných filmů.

eamon

Eamon

Podobná kontroverze se naopak netýká dalších dvou – filmařsky pravděpodobně nejzdařilejších – snímků Fóra nezávislých: absolventského filmu Izraelce Orena Gviliho Bezpečný prostor a irského debutu Eamon Margaret Corkeryové (1). Žádný z těchto filmů nepřináší nic převratného, nezvykle originálního a výlučného; oba jsou to citlivé a empatické pohledy na dva intimní životní příběhy. V prvním případě je to svatba mladého židovského páru v Haifě, neustále ohrožovaná a narušovaná válkou a bombardováním města. Formálně čistý, koncentrovaný snímek je jednoduchou, svěží a nakonec (navzdory dějovým okolnostem) optimistickou výpovědí o nepříliš viditelných aspektech života ve válkou zasaženém městě.

Také Eamon se soustředí na rodinné téma: vypráví příběh jakéhosi svébytného „rodinného trojúhelníku“, kdy vztah mezi mladými partnery stále hlouběji narušuje jejich malý syn, až nezdravě fixovaný na svou matku. Režisérka se zaměřuje především na příběh sám – na vztahy a pocity postav, náladu a atmosféru okamžiku. Toto vše se jí daří zachytit s neobvyklou zručností, s lehkostí, která dovoluje do v podstatě neveselého tématu (rozpad rodiny) proniknout jemnému humoru. Záměrně se zříká formálních experimentů ve prospěch hladkého, nenápadného stylu (jen výjimečně použije ruční kameru a steadicam); vypráví v detailech (odhalujících skutečné pocity postav či vtipně odlehčujících scénu), bez těžkopádného psychologizování, bez sentimentu, s citem pro dramatickou situaci a pointování scény a pomocí jednoduchých prostředků rozehrává příběh o neschopnosti mezilidské komunikace, krutosti světa dospělých a dětské touze se tomuto světu vymanit.

Sekce Fórum nezávislých letošního ročníku karlovarského festivalu nabídla divákům dvanáct filmů, které spojuje zejména to, že jde převážně o debutové snímky, kvalitativně ne vždy uspokojující. Snímků obdobné úrovně je v širokém spektru současné nezávislé (nejen debutové) produkce celá řada. Zbývá se jen ptát, jestli by prestižní a nejvýznamnější filmový festival ve střední a východní Evropě neměl mít přece jen o něco vyšší ambice, než jen prezentovat koncepčně nesnadno čitelný a pravděpodobně také spíše nahodilý výběr několika nezávislých filmů, a to navíc v samostatné a soutěžní sekci. Neměla by ona „objevnost“ spočívat více v hledání tvůrčí originality, v nápaditém vymezení tématu, v kreativním odklonu od konvencí ve stylu a vyprávění než jen v prostém faktu, že jde o režijní prvotiny? Neměl by tento výběr systematicky představovat nezávislou scénu a být inspirací pro další festivaly a pro filmové distributory? V opačném případě není koncept samostatné sekce Fóra nezávislých příliš smysluplný, kvalitní filmovou alternativu totiž nabízí až příliš omezeně.

Hana Stuchlíková

1. Letošní vítěz sekce oceněný Nezávislou kamerou.

8 Comments »

Napsat komentář

Můžete užít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>