Home » Doporučujeme, současný film / contemporary cinema

Literatura ve filmech Nuriho Bilge Ceylana

26 Červen 2012 Bez komentářů

I banalita všedního dne může mít svůj význam

Krátce nad literárními vlivy ve filmech Nuriho Bilge Ceylana

Tvorbou Nuriho Bilge Ceylana prostupují opakující se motivy a vracející se témata, která ji dělají výjimečně kompaktní a konzistentní. Jeho filmy se prolíná množství autobiografických prvků, především ve svých prvních snímcích čerpá Ceylan silně ze svých vlastních zkušeností, z detailní znalosti lidí, situací, do kterých se dostávají, a prostředí, v němž žijí.

Na počátku profesionální tvůrčí dráhy Nuriho Bilge Ceylana stojí volná trilogie, zahrnující filmy Městečko (Kasaba, 1997), Májová oblaka (Mayis Sikintisi, 1999) a Vzdálený (Uzak, 2002). Ceylan v nich zpracovává a rozvíjí obdobná témata, v prvních dvou se navíc vrací „domů“, do vesnice Yenice, kde vyrůstal.

Městečko vzniklo na základě povídky Ceylanovy sestry Emine, inspirované skutečnými dětskými zážitky a vzpomínkami obou sourozenců. Film, vyprávěný z dětské perspektivy a přirozeně rozdělený na čtyři části, respektující běh čtyř ročních období, sleduje mladou dívku a jejího mladšího bratra: jsme svědky jejich dětských her v polích, jejich cest do školy, později ale také pozvolného rozkrývání vzájemných vztahů v jejich rodině, dětského poznávání a potkávání se se světem dospělých, když zpovzdálí poslouchají jejich rozhovory. Ceylan představuje divákům na první pohled bezvýznamné, nicneříkající momenty a události, během nichž se toho příliš nestane, přesto však v podtextu s pomocí náznaků a výmluvných detailů dokáže vypovědět mnohé o zvycích a životě celé rodiny. Nelze vlastně ani říci, že Ceylan v Městečku vypráví příběh v běžném smyslu toho slova; rád odbíhá k nepodstatnému, v dlouhých sekvencích, místy připomínajících téměř fotografie, se přibližuje reálnému plynutí času, zaznamenává promluvy dospělých, které mají spíše charakter monologů než skutečných, vzájemně provázaných rozhovorů.

Na tentýž turecký venkov, do téhož městečka, přijíždí v následujícím filmu Májová oblaka Muzzafer, filmový režisér žijící v Istanbulu, aby zde natočil film o svých rodičích a přátelích. Ceylan zde otevírá téma návratu zpět domů, návratu ke kořenům, ale na druhé straně také zachycuje touhu Muzzaferova bratrance vazby k rodnému městu zpřetrhat a dostat se do Istanbulu, do velkého světa plného možností a nadějí.

Na tento motiv pak Ceylan navazuje ve svém následujícím filmu Vzdálený, kdy si všímá již nikoli režiséra, ale tentokrát fotografa Mahmuta, který jen těžko hledá rovnováhu mezi svými uměleckými abmicemi a reálnými povinnostmi vyplývajícími z jeho profese komerčního fotografa. Každodenní rutinu jeho života naruší až příjezd vzdáleného bratrance z venkova.

Kromě osobních zážitků a zkušeností se Ceylan ve své tvorbě nechává současně ovlivňovat svou zkušeností uměleckou, sám přiznává inspiraci dílem Ingmara Bergmana, Andreje Tarkovského či Roberta Bressona, často bývá přirovnáván také k jednomu z nejslavnějších íránských režisérů Abbásu Kiarostamímu – stejně tak i Ceylanovy filmy jsou typické výrazně pomalým tempem vyprávění, jsou mnohdy složeny z dlouhých, statických záběrů, odhalujících poetickou, melancholickou krásu turecké krajiny: „Když se dívám na Kiarostamího filmy, působí to, jako bych pozoroval svou zemi. Írán a Turecko jsou si velmi podobné, přinejmenším pokud jde o lidi a krajinu,“ říká k tomu Ceylan¹.

Spíše než k významným filmovým dílům a jejich tvůrcům ale Ceylan přiznává svou vášeň k literatuře, a to zejména ruské, především pak k dílu Antona Pavloviče Čechova, které představuje výchozí bod. Jako velký znalec jeho povídek i dramat využívá Ceylan mnoho čechovovských motivů ve svých filmech. Od Čechova pochází i Ceylanovo zaujetí detailem a všedním, obyčejným životem, událostmi, kterým chybí prvoplánová dramatičnost a dějovost. Narativní výstavba filmů je velmi jednoduchá, alespoň na první pohled, a je na divákovi, aby si z řečeného a viděného dokázal vybrat podstatné informace. Namísto strohého, přímočarého sdělení Ceylan upřednostňuje jemné náznaky, metafory a výpustky. Problémy a otázky, které Ceylan ve svých filmech tematizuje, zůstávají skryty pod povrchem, ať již jde o konflikt jednotlivce s měnící se okolní společností, hledání sebe sama, svého místa v životě, vyrovnávání se s minulostí, se ztracenými ideály. Obdobně jako Čechov podává Ceylan autentické svědectví o životě v odlehlé vesnici, o touze z tohoto vesnického života uniknout do velkého města (Májová oblaka), o radosti, kterou náhle střídá smutek či blízkost smrti.

Lehký dotek absurdity, pociťovaný z Čechovových děl, přenáší Ceylan i do svých snímků. Navzdory určité melancholičnosti, smutku a tíživosti Ceylanových filmů v nich najdeme i nemálo humoru a nečekaně vtipných okamžiků, které Ceylan nenásilně vtěluje do příběhů a vytváří tak protiváhu jejich temnějším, vážným aspektům. Využívání humoru, často až černého, má Ceylan společné i s Dostojevským, dalším svým oblíbeným ruským autorem, kterého četl v mládí a který ovlivnil další opakující se motivy (otázky zločinu, provinění, zrady, morálky, hodnot, které uznává současná společnost) Ceylanových filmů, jako jsou např. Tři opice (Üç Maymun, 2008) i nejnovější Tenkrát v Anatolii (Bir Zamanlar Anadolu’da, 2011).

„Opravdu vidím humor dokonce i v těch nejtragičtějších situacích. Myslím, že humor je vždy bratrem tragédie nebo smutných věcí. A věřím, že díky humoru jsou nakonec tragické momenty více přesvědčivé. Mám velice rád Čechova a možná právě on mě to naučil. Když čtete hodně Čechova, začnete se v jistém smyslu dívat na život jeho očima. To na mě mohlo mít vliv, i když si myslím, že jsem vždy vnímal spolu s tragickými stránkami života i jeho komickou rovinu. Možná právě tohle je to, co činí život snesitelným.“³ (Nuri Bilge Ceylan)

 

Hana Stuchlíková

 

Poznámky:

1 Beyond the Clouds: An Interview with Nuri Bilge Ceylan. In Senses of Cinema, č. 32.  http://sensesofcinema.com/2004/feature-articles/nuri_bilge_ceylan/

2 Tamtéž.

 

 

Napsat komentář

Můžete užít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>